Autor: Bleached | Translated: Paulie.
"Chci deset stránek o vaší nejoblíbenější dětské
vzpomínce, a proč je to vaše oblíbená dětská vzpomínka!" vykřikl profesor.
Niall si povzdechl a poznamenal si profesorovi instrukce,
ignorujíc stoupající hluk, který dělali jeho spolužáci.
Pustil to z hlavy a dal si do uší sluchátka. Jeho
oblíbená písnička mu zrovna hrála v uších - jejich oblíbená písnička - zatímco
kráčel na další hodinu a myslel na ni.
XXXXXXXXXXX
Den pokračoval a cokoliv udělal, připomnělo mu to malou
dívku s copánky, která žila v jeho minulosti. Už měl vzpomínku,
kterou použije na angličtinu. Bude to ten letní den, poslední den, který spolu
strávili. Dívka milovala lego víc, než cokoliv, a vždy obdivovala Niallovo
kolekci. Byl krásný letní den, když dívka postavila dům z lega. Když si psali
svou společnou budoucnost. Inkoust vybledl, a příběh a plány, které spolu kdysi
sdíleli, byly zapomenuty. No, spíš se zdálo, že ona na ně zapomněla.
Den potom, co postavili lego, se dívka odstěhovala. Nenechala
chlapce s ničím jiným, než s malou pusou na jeho, od slunce zarudlou
tvář a se zlomeným srdcem. Sledoval, jak se svou rodinou odjížděla po cestě,
sledoval, jak mu jeho první láska věnovala poslední pohled.
Co právě teď asi dělá? Našla si někoho jiného? Pamatuje si
na něho? Tyhle otázky naráželi do stěn Niallova mozku a mučily jeho mysl. Jak
hrozné místo jeho mysl je. Je to minové pole vzpomínek a vzpomínka na první
lásku se právě aktivovala a vybouchla. Střepy z domácích videí pronikly do
jeho mozku, další událost z minulosti, samozřejmě se vše točí kolem ní.
Když vzhlédl od svého stolu a dívka s červenohnědými
vlasy, bílou kůží a růžovými tvářemi, vstoupila do místnosti, věděl, že je to
ona. Prakticky byl zamotaný v jejím gravitačním poli.
Jeho modré oči zachytili něco, co jí viselo z náramku. Žlutý
kousek lega.
Žádné komentáře:
Okomentovat